Přírodní antibiotika

Léčba

Zveřejněno dne 16.1.2016


Příroda lidstvu po tisíciletí poskytuje přírodní léčiva a přírodní antibiotika. Každý lék pod sluncem vznikl jako bylina, koření, strom, listí, keř, kořen, bobule nebo ovoce. Některé z těchto léčiv fungují jako účinná přírodní antibiotika a mohou poskytnout požadovaný výsledek, aniž bychom se museli obávat vedlejších nežádoucích účinků spojených s farmaceutickými antibiotiky.

Účinky antibiotik

Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.

V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.

Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).

V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.

První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.

Vysoce účinná farmaceutická antibiotika určitě mají v dnešní společnosti bezpochyby své místo. Stinnou stránkou chemických antibiotik je fakt, že mohou zanechat v lidském těle zbytky, které vyžadují proces k odstranění nebo detoxikaci. Nemluvě o rezistenci.

Antibiotika se používají především k léčbě infekčních stavů, někdy však též preventivně, jde o takzvanou antibiotickou profylaxi. V současnosti je však velkým problémem chybné použití antibiotik, zvláště pak použití nevhodného antibiotika proti rezistentnímu původci nebo předepsání antibiotik při léčbě virových onemocnění, jako je rýma nebo chřipka. Při nedodržení celé předepsané dávky antibiotik – obvykle pro pacientův subjektivní pocit zlepšení – nejsou patogenní mikroorganismy zcela zničeny. Kromě selhání léčby vede toto chování k rozvoji antibiotické rezistence u neúplně zahubených populací bakterií.

Podle statistik je konzumace antibiotik v naší republice obrovská a její objem dosahuje hodně přes sto tun ročně, což je více než 10 g antibiotik na každého obyvatele za rok! Vedle velké spotřeby se zde vyskytuje kromě nežádoucích účinků i značná rezistence. Zabránit tomuto nepříznivému vývoji lze jedině snížením spotřeby chemických antibiotik a přechodem na přírodní medicínu, která ve své praxi využívá přírodní léky a přírodní antibiotika, která jsou dostupná pro každého.

Existuje mnoho onemocnění reagujících příznivě na přírodní antibiotika. Klíčem k úspěchu je však vědět, která antibiotika jsou vhodná na která onemocnění, stejně jako, které typy přípravků jsou nejúčinnější. Samozřejmostí je, že čím dříve si vezmete přírodní antibiotika, tím větší je pravděpodobnost, že úspěšně vyřeší infekci nebo zánět.

Naštěstí existuje i mnoho přírodních antibiotik, která mohou být použita při alergiích na farmaceutická antibiotika. Mohou být také takzvaným lékem první volby u obrany proti sezónním nemocem, které vyžadují odolný imunitní systém. Existuje mnoho různých druhů infekcí, včetně bakteriálních, virových, parazitárních, houbových a dalších, proto je vždy vhodné získat odborný názor zdravotnického pracovníka o pravděpodobném zdroji a závažnosti jakékoli infekce.


Přírodní antibiotika pro děti

Děti do dvou let věku mají mnohem méně vyvinutý imunitní systém než starší děti. K infikovanému malému pacientovi by měl být přivolán lékař pokaždé, když horečka překročí 38,8 °C. Při používání chemických antibiotik často dochází k rezistenci, navíc má tato léčba dopad zejména na flóru tlustého střeva. Dětská dávka přírodních antibiotik se rovná dávce pro dospělého, která se vynásobí podílem váhy dítěte v kilogramech a průměrné váhy dospělého. Tak například máme 75 kg vážícího dospělého člověka a dítě, které váží 30 kg, pak by podle tohoto vzorce nemělo dostat běžnou dávku 20 kapek, ale pouze 8 kapek.

Přírodní antibiotika na zuby

Přírodními antibiotiky na zuby jsou: černucha, hřebíček, jitrocel kopinatý, kadidlovník pravý, kramerie trojmužná, potočnice, propolis, ricinový olej.


Přírodní antibiotika na angínu

Mezi přírodní antibiotika na angínu patří: merlík a picao preto.

Přírodní antibiotika na zánět

Na léčbu zánětu jsou vhodné tyto přírodní léky: agáve, aloe, bedrník, blahokeř, borůvka, bukvice lékařská, cibule kuchyňská, citrón, černý bez, fíkovník, penízovka, jalovec obecný, kadidlovník, kalanchoe, lékořice, mutanba, měsíček, netík, picao preto, tymián.

Přírodní antibiotika na boreliózu

Mezi přírodní antibiotika na boreliózu patří: eleuterokok ostnitý, topol.

Kniha Svět přírodních antibiotik

Jedná se o zevrubnou publikaci o rostlinách – je zde představeno celkem 88 druhů. Kniha je velice dobře zpracována, ale obsahuje i spoustu informací, které by stály za to rozvést blíže. Pak by však kniha měla neskutečný rozsah. Je to velmi dobrý domácí lékař a herbář rostlin, které nám pomohou, když bojujeme s nemocemi. Je přínosem pro každého, kdo si chce rozšířit svou knihovničku o opravdu dobrou knihu nebo herbář. Jsou zde srozumitelně shrnuté vlastnosti přírodních prostředků, které můžeme využít v boji proti mikroorganismům nebo plísním i virům či bakteriím.

První část knihy se věnuje problematice rezistence na antibiotika, což je velice zajímavé čtení, které člověku umožní lépe a kvalitněji se zajímat o své zdraví a hledat v rámci svých možností i jiné alternativy přírodní medicíny a důkladně promýšlet, jak si zachovat zdravý imunitní systém. Vedle historie zde naleznete poučení o imunitním systému, mikroorganismech a nemocích, o domácí výrobě různých čajů či tinktur. Najdete zde i porovnání se syntetickými antibiotiky, která mají vedlejší účinky neurotické, ale i zmínku o alergiích, poškození ledvin a jiné zajímavé informace.

Druhá část knihy je v podstatě seznamem 88 přírodních antibiotik, která můžeme s úspěchem použít pro přírodní léčení. Mnohá z nich jsou již pro své silné účinky dobře známa (med, křen, zázvor), jiné sice známe, ale netušíme, jak přesně je pro sebe využít (skořice, hřebíček, čekanka – cikorková káva, lopuch, merlík, papája). Je zde i řada rostlin, které jsou u nás skoro neznámé, především z Indie a Jižní Ameriky (mutanba, picao preto nebo parijata). Kniha je úžasným čtením pro každého milovníka rostlin a přírody, je tu množství zajímavostí i jiných způsobů využití rostlin. Navíc jednoduché recepty na tinktury nebo odvary se stručným návodem k použití přímo lákají k tomu, abychom opravdu ve chvíli nouze zkusili nejprve sáhnout do přírodní lékárny. Ať už ve formě mastí, čajů, koupelí, lihových nápojů, či svařeného červeného vína s kořením, ale třeba i v podobě vonných olejů.

Třetí část tvoří rejstřík, ve kterém snadno a rychle najdete nejen konkrétní nemoc, která vás trápí, ale také konkrétní mikroorganismus. Následně si v knize snadno zpětně dohledáte ty správné bylinky a přírodní prostředky, které můžete s úspěchem použít.

Publikace je tedy dokonalým domácím lékařem, s nímž se můžete poradit ve chvílích, kdy jste nemocní a hledáte nikoliv volbu poslední instance (chemická antibiotika), ale ještě je čas na nějakou jinou cestu. Uvedeným klasickým případem je třeba déletrvající kašel po nachlazení, který lékaři často řeší zbytečnou dávkou antibiotik, ale existuje mnoho dalších důvodů, proč se tak ve vašem těle děje.

Díky této knize získáte k antibiotikům respekt. Objevíte jejich nesmírnou cenu a účinnost, určenou jen pro zvláštní případy. Je škoda, že jich farmaceutický průmysl začal zneužívat pro svůj byznys. Také je škoda, že lidé nejsou ve svém základním vzdělání poučeni o fungování lidského těla. Svět přírodních antibiotik je srozumitelnou, strhující a čtivým způsobem napsanou knihou, která vám přinese pokoru a úžas nad fungováním lidského těla a působením léků, jak přírodních, tak i chemických.

Tento lexikon je k dostání v pevné vazbě. Je celkem objemný, a navíc jde o knihu, kterou budete listovat opravdu často, takže se díky pevným deskám, nebude tolik ničit. Už na obálce této knížky můžete najít přírodní léčiva, která se objevují kolem nás.

Pokud i vás zajímají bylinky, rostliny a jejich příznivé účinky pro náš organismus, rozhodně si tuto knihu pořiďte. Určitě ji využijete.

Zde můžete vidět publikaci Svět přírodních antibiotik podle Josefa Jonáše a Jiřího Kuchaře.


Autoři

MUDr. Josef Jonáš je lékař a léčitel. Jiří Kuchař je nezávislý publicista. Tito muži společně napsali knihy Zdraví v ohrožení, Hořká pravda o sladkém cukru a Tak chutná štěstí. Posledně jmenovaná publikace obsahovala množství sladkých i slaných receptů bez použití rafinovaného cukru. S jejich články a příspěvky nejen na téma cukr, antibiotika, alternativní způsoby léčení a zdravý životní styl se můžete pravidelně setkávat na stránkách měsíčníku Regenerace a na internetových stránkách.

Autor: © svevi
Foto:
© Olinda

odkaz na článek

. Přírodní antibiotika [online]. ToMěZajímá.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 32 lidí.




sdílejte článek

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova