Antibiotika

Léčba

Zveřejněno dne 28.5.2017


Antibiotika patří k těm lékům, které řada lékařů zavrhuje a zároveň řada lékařů je naopak předepisuje i u onemocnění, kdy to není nutné, protože antibiotika správně nezaberou. U antibiotik je vždy dobré vědět, kdy mohou zabrat a na která onemocnění se dají antibiotika předepsat.

Jak fungují antibiotika

Antibiotika patří mezi léky, které se používají při léčbě, ale i při prevenci bakteriálních infekcí. Antibiotika tedy ničí některé mikroorganismy. Antibiotika, která opravdu hubí mikroorganismy, se nazývají baktercidní, existují ale i antibiotika, která „jen“ zastavují množení bakterií, ty patří do skupiny bakteriostatických antibiotik.

U antibiotik je také důležité vědět, na co účinkují (tyto znalosti musí mít vědci a lékaři, ne obyčejní uživatelé!). V současnosti existují antibiotika, která zpomalují syntézu lipidů (přírodní látky živočišné i rostlinného původu) a jiných látek pro buněčné stěny (patří sem: beta-laktamová antibiotika, karbapenemy), antibiotika, která narušují cytoplazmatickou membránu (patří sem například polyeny, ionofory), antibiotika která zpomalují syntézu neklových kyselin (patří sem například aminoglykosidy), antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou (patří sem tetracykliny, diterpeny), a v neposlední řadě také antibiotika která zpomalují syntézu kyseliny listové (sulfonamidy).

Antibiotika jsou velmi účinná při léčeních nemocí, na něž jsou určená, problém ale často nastává v okamžiku, kdy je lékař předepíše proti virovému onemocnění, jakým je například chřipka. V takovém případě antibiotika nezabírají, tak jak mají, navíc se může stát, že organismus pacienta si proti nim vytvoří imunitu. Problémem při léčbě antibiotiky může být také nedůslednost pacienta. Řada pacientů totiž antibiotika vysadí v okamžiku, kdy má dojem, že už je zdravá, neuvědomuje si ale, že předepsaná dávka neslouží jen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také ke zničení škodlivých mikroorganismů. Takový pacient se pak vystavuje tomu, že se k němu onemocnění znovu vrátí, a pokud se takový proces opakuje několikrát, může také dojít k tomu, že antibiotika přestanou na pacienta zcela zabírat, protože ten si na ně jejich častým užíváním vytvořil vlastní imunitu. Další nevýhodou antibiotik je to, že některé z nich mohou mít různé závažné vedlejší účinky, jako je například diabetes. Proto je opravdu nutné, aby se pacient o užití antibiotik poradil s lékařem (rozhodně není využívat antibiotika, která byla předepsána někomu jinému s tím, že máte stejné příznaky. Shodné příznaky totiž neznamenají stejné onemocnění).

Délka braní antibiotik je závislá na zdravotním stavu pacienta a na nemoci. Některá antibiotika se berou jen tři dny, jiná se berou i čtrnáct dní. Vše je velmi individuální.

Řada lidí vnímá antibiotika jako antimikrobiální látky, což není zcela přesné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že antibiotika jsou vždy lékem, zatímco antimikrobiální látky mohou obsahovat i různé dezinfekční prostředky.

Většina tříd (skupin) antibiotik byla objevena již před 80. lety 20. století. Vědci znají v současnosti několik tisíc látek s antibiotickými účinky, ale v medicíně se jich využívá jen velmi malá část (asi 70), zbytek se nevyužívá, protože může u pacienta vyvolat nežádoucí účinky, některé antibiotické látky navíc fungují pro člověka (ale i zvířata) spíše jako jedy.

O využití antibiotik vždy rozhoduje lékař, není možné si antibiotika pořídit bez lékařského předpisu. Je to hlavně proto, že řada antibiotik by při nesprávném užívání působila velmi škodlivě na lidský organismus.


Shrnutí výhod a nevýhod antibiotických léčiv

Výhody antibiotik

Nevýhody antibiotik

Působí rychle

Jsou na předpis

Působí i preventivně

Mohou být toxické

Jsou jasně zaměřené na problémové mikroorganismy

Mají řadu vedlejších účinků

Při častém užívání nemusí zabírat

Původ a historie antibiotik

Význam antibiotik je v lékařství nedocenitelný (ať už se jedná o humánní, nebo veterinární medicínu).

Již z období před naším letopočtem se v řadě starověkých kultur objevují zmínky o léčbě infekcí pomocí potravin, které obsahovaly plísně. Nejednalo se ale o rozšířenou léčbu a nové kultury často tuto léčbu dále nerozvíjely, ani neřešily příčiny úspěchu takového léčení.

Základy moderní antibiotik položil v druhé polovině 19. století Louis Pasteur, který při laboratorních pokusech naočkoval zvíře kulturou B. anthracis a kulturou saprofytických bakterií a zjistil, že takové zvíře neonemocnělo obávaným antraxem. Se zvířaty experimentoval i Rudolf Emmerich, který zjistil, že správně naočkované zvíře neonemocní ani cholerou (další vážná nemoc, která tehdy trápila lidstvo).

První antibiotikum, které bylo používáno ve větší míře, pocházelo z lihových výluh z kolonií. Problém tohoto antibiotika byl ale v tom, že v určitém množství se stávalo jedem a zároveň účinky tohoto antibiotika byly různé (někdy toto antibiotikum zabíralo výborně, někdy nezabíralo).

Za první antibiotika jsou ale považována ta, která vědci jako Ernest Duchesne a Alexandr Fleming objevili v plísních. Duchesne zjistil, že plísně rodu Penicillium dokážou ničit bakterie, se svým objevem ale neprorazil na rozdíl od Alexandra Fleminga. Fleming se při svých pokusech setkal s plísní druhu Penicillum notatum a zjistil, že tato bakterie zcela zastavila růst bakterií. Tuto sloučeninu popsal ve vědecké literatuře v roce 1929 a podle rodu plísně, z níž sloučenina pocházela, ji nazval penicilinem.

Dalším vědcem, který se nepochybně zasloužil o objevení antibiotik, byl nepochybně Němec Gerhard Domagk, který při svých vědeckých pokusech zkoumal antibakteriální vlastnosti barviv. Zjistil, že sulfonamid zvaný prontosil je účinný proti infekcím.

Do vývoje antibiotik výrazně zasáhla druhá světová válka. Řada vědců se snažila najít vhodné léky na infekce, které provázely většinu válečných zranění. Velký důraz byl kladen na výzkum a výrobu právě penicilinu. Právě díky nutnosti použít tento lék během války byl tento lék rychle vyzkoušen a dostal se tak do povědomí lékařů, zároveň pomohl zachránit řadu lidí, kteří by v dřívějších dobách infekci ve svých ranách podlehli.


Antibiotika na angínu

Zánět krčních mandlí jinak zvaný jako tonzilitida nebo angína může být způsoben bakteriemi, viry, ale i mykózami. Obvykle se člověk nakazí prostřednictvím kapének. Na léčbu angíny se v případě jejího bakteriálního původu používají antibiotika.

Mezi příznaky angíny patří bolest v krku, problematické polykání, chrapot, kašel, otok mandlí, bolest hlavy, horečka, někdy zvracení. Pokud se angína nezačne včas léčit, tak může zasáhnout také ledviny, srdce a klouby.

Jak již zde bylo zmíněno, angína se léčí antibiotiky jen v případě, že ji způsobí bakterie streptokoka. Antibiotika na angínu nemusí vždy zabrat. Nefungují, když je angína způsobená viry, nebo mykózami, problém také může být v tom, že pokud je člověk antibiotiky léčen častěji, tak se streptokok v těle člověka stává vůči antibiotikům imunní a angína se stále vrací v podobách jak akutních, tak chronických zánětů krčních mandlí. Pacient se tedy uzdraví, ale protože antibiotika bakterie v těle zcela nezabily, tak se nemoc znovu a znovu vrací. Pokud by nastala taková situace, tak obvykle lékař pacientovi doporučí odstranění krčních mandlí.

Lékaři obvykle na angínu předepíší Pencilin V (pokud je ale pacient na penicilin alergický, bývá nahrazen Erythromycinem). Výhodou těchto antibiotik je, že začínají působit velmi rychle, obvykle do 24 hodin.

U antibiotik na angínu platí nutnost dodržovat pravidelný interval braní léků a dobrání celé předepsané dávky antibiotik. Pokud by někdo skončil s braním léků dříve s pocitem, že je už zdravý, tak si koleduje o rychlý návrat nemoci.

V některých případech je jistě lepší než začít léčbu angíny hned antibiotiky, které bohužel snižují imunitu jedince, přistoupit k jiným prostředkům. Doporučuje se například Streptokill, který imunitu neničí a navíc pomáhá zlepšovat svat mandlí. Streptokill by měl být využíván už v okamžiku, kdy člověk ucítí první škrábání v krku.

Druhy antibiotik na angínu (přehled v tabulce: druhy antibiotických látek léčící streptokoky)


Seznam antibiotik předepisovaných na angínu:

Ospen 1000

Xorimax 500

Fromilid 500

Penbene

Klacid 250

Ospamox

Augmentin

Azitrox 500

Zinnat

Torimax

Cefzil

Xorimax

azitromycin

3 denní antibiotika

Název 3denní antibiotika vychází z toho, že se jedná o antibiotika předepisovaná na tři dny. Jsou to tedy krátkodobé antibiotické látky. 3denní antibiotika obvykle utvoří po doužívání všech tří tablet dostatečnou hladinu antibiotických látek, které pak účinkují i v dalších dnech.

Například:

Sumamed – zánět středního ucha

Azitromycin - angína

Antibiotika na chřipku

Chřipka je virovým onemocněním, které je vysoce nakažlivé. Nejvíce lidí onemocní chřipkou na začátku roku v době od ledna do března. Nemoc se projevuje horečkami, zimnicí, bolestí hlavy, kloubů a svalů. Obvykle ji provází i kašel a rýma. Toto onemocnění trvá zhruba 2 – 7 dní. Neléčená vážná chřipka může u člověka vyvolat i zápal plic, postižení nervové tkáně a zánět středního ucha.

Chřipka také bývá často zaměňována za nachlazení. Nachlazení má ale lehčí průběh. Obvykle nachlazení provází bolest v krku, která ale brzy zmizí, rýma a kašel. U chřipky jsou projevy výraznější a vážnější. Většina lidí se snaží nachlazení i chřipku vyléčit sama, pokud se ale objeví vážnější příznaky, je třeba vyhledat lékaře. Mezi vážnější příznaky patří neklesající horečka, bolestivé polykání, neustávající kašel a neustále ucpané nosní dutiny spojené s bolestí hlavy.

Antibiotika slouží na léčbu nemocí způsobených bakteriemi, chřipka je ale způsobená viry, a proto na ní nejsou antibiotika učinná. Často se ale stává, že lékař antibiotika na chřipku předepíše, ta ale nezabírají. Lékař je ale může předepsat v okamžiku, kdy se objeví již zmiňované komplikace, například bolestivé polykání, které může způsobovat třeba streptokok, a tam by léčba antibiotiky měla pomoci.

Antibiotika na virózu tedy nepomáhají, ale mohou léčit komplikace, které viry způsobily. Antibiotika se tedy na virózu nepředepisují, pokud by se tak stalo, mohlo by dojít k tomu, že antibiotika oslabí organismus pacienta ještě více a vyvolají u něj další onemocnění, nebo způsobí jiné komplikace.

Místo antibiotik se na léčbu virových onemocnění mohou použít antivirotika. Lékaři je ale příliš nedoporučují. Ne, že by antivirotika nefungovala, ale bohužel mají řadu vedlejších účinků. Mohou u pacienta vyvolat nechutenství, nevolnost, bolesti břicha i hlavy, závratě, poruchy koncentrace ale i halucinace. Obvykle se tedy doporučuje chřipku léčit běžným způsobem (doma v klidu a teple se vyležet), antivirotika se užívají hlavně u těch lidí, které by prodělaná chřipka mohla ohrozit.

Člověk trpící chřipkou, si obvykle kupuje léky na vyléčení jednotlivých příznaků chřipky, tedy léky na horečku, na bolest v krku, na posílení imunity atd.

Mezi volně prodávané léky na chřipku patří:

Paralen

Paralen grip

Acylpyrin

Coldrex

Strepsils

Nurofen

Vicks

Ibalgin

Panadol

Drill

Grippostad


Antibiotika na zánět průdušek

Zánět průdušek neboli bronchitida může být způsobená jak viry, tak i bakteriemi. Toto onemocnění postihuje dolní dýchací cesty. Bronchitida může být akutní, nebo chronická. Pro akutní zánět průdušek je typický suchý kašel, bolest na prsou a v krku, horečka, bolesti svalů. Chronický zánět průdušek bývá důsledkem kouření, nebo práce v prašném prostředí a projevuje se neustálými dýchacími problémy a kašlem. Na zánět průdušek se používají antibiotika, jen pokud je bronchitida způsobená bakteriemi. Na virové onemocnění by antibiotika nezabrala.

Název antibiotik na zánět průdušek: TETRACYKLIN, AMPLICIN, AMOXYCILIN, ERYTROMYCIN

Antibiotika a sport

Odborníci se shodují, že při užívání antibiotik se nedoporučuje vysoká fyzická námaha. Co je ale ještě přijatelné a co není, to je velmi individuální. Rozhodnout by o tom měl lékař případně spolu s trenérem. Mírná námaha by neměla organismu příliš škodit, nevadí tedy pomalé procházky, mírné posilování ať už doma nebo v posilovně, jednoduchý strečink a jiná jednoduchá cvičení. Ale nesmí se nic přehánět.

Někteří sportovci s antibiotiky i závodí, je nutné ale snížit zatížení alespoň o čtvrtinu. Řada vrcholových sportovců musí počítat také s tím, že budou podrobeni dopingovým testům. Antibiotika by neměly mít velký vliv na dopingové zkoušky. Při dopingu jsou zakázány látky, které mohou sportovci výrazně pomoci.

Řada sportovců se rekreačně ale i závodně věnuje běhu, pak je otázka, kdy začít běhat po dobrání antibiotik. Vždy je důležité nejprve dobrat antibiotika, ideální dobu kdy začít běhat vám poradí lékař. Termín kdy běhat je totiž velmi individuální a závisí na zdravotním stavu i typu onemocnění. Například, pokud byla antibiotika předepsána na zánět průdušek, tak se běhání nedoporučuje ještě několik týdnů po dobrání antibiotik. Rozhodně by se v takovém případě nemělo ještě začínat s běháním po ránu nebo ve smogu.

Jedním z antibiotik, u kterého se doporučuje počkat se sportem až po doléčení, je Amoksiklav. Naopak co se týká antibiotik na zuby a sportu, tak pokud nemoc nedoprovází horečky, tak se sport nezakazuje. Vždy je ale důležité číst příbalové letáky, protože u každého antibiotika to může být jiné.


Antibiotika a  práce

Pokud lékař předepíše pacientovi antibiotika je jasné, že je jeho onemocnění nutné doléčit v klidu. Je třeba tedy dodržovat dobu rekonvalescence. Organismus tuto rekonvalescenci potřebuje, navíc ani po dobrání antibiotik nebývá organismus ještě zcela v pořádku, a proto je vhodné s antibiotiky zůstat doma, už proto, že v době braní antibiotik je imunita člověka oslabena a on by se mohl lehce nakazit další nemocí. Alespoň dva dny po dobrání antibiotik by měl být na prostředí, v němž se pohybuje, opatrný. Někteří lidé s antibiotiky chodí ale i do práce, pokud nemoc neprovází horečky a není nakažlivá (například antibiotika na zuby), tak chození do práce vlastně nic nebrání. Pokud člověk trpí bakteriální angínou a dostal na ni antibiotika tak by s angínou do práce chodit neměl, i když se cítí lépe, jde právě o to, že je jeho organismus oslabený. Obvykle se pak lékaře ptá, jak dlouho být doma s angínou. To záleží na tom, jak antibiotika zabírají, vždy je dobré zůstat doma po celou dobu léčby.


Antibiotika a alkohol

Všeobecně platí, že by se antibiotika neměla kombinovat s alkoholem. Řada lidí se domnívá, že je to proto, že alkohol snižuje účinek antibiotik, nebo že alkohol může u antibiotik vyvolat vedlejší účinky. Tak to ale ve skutečnosti vždy není. U některých antibiotik opravdu může alkohol oslabit jejich účinek, ale jsou i další důvody, které hovoří proto, aby byl alkohol při braní antibiotik vynechán. Vždy platí, že je nutné číst příbalový leták léků a ujistit se, jestli je třeba se alkoholu na daný lék vyvarovat. Proč se tedy nesmí na antibiotika pít alkohol ve skutečnosti? Hlavním důvodem je, že antibiotika oslabují lidský organismus a všechny orgány tak dostávají řádně zabrat, antibiotické látky zatěžují hlavně játra a stejně tak i alkohol. V okamžiku kdy tedy pacient bere antibiotika a zároveň i pije alkoholický nápoj, tak jeho játra dostávají velmi zabrat a může u nich hrozit selhání. Následkem tohoto nezodpovědného chování pak mohou být zničená játra.

  • Penicilin a alkohol – Na Penicilin není vhodné požívat alkoholické nápoje.

  • Klacid a alkohol – U léku Klacid se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.

  • Amoksiklav a alkohol - U léku Amoksiklav se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.

  • Augmentin a alkohol – U Augmentinu doporučují lékaři omezit konzumaci alkoholu na minimum kvůli zvýšené zátěži jater.

  • Zinnat a alkohol – U Zinnatu doporučují lékaři v průběhu braní léků alkohol omezit (ideálně zcela vynechat).

  • Penbene a alkohol – Na lék Penbene se konzumace alkoholu nedoporučuje.

  • Doxybene a alkohol – Během léčby antibiotikem Doxybene se nesmí pít alkoholické nápoje

  • Ospen a alkohol – Lékaři nedoporučují konzumaci alkoholu na lék Ospen.

  • Formilid a alkohol - Na lék Formilid je možné požít velmi malé množství alkoholu.

Autor: © Mgr. Jitka Musilová
Foto:
© hacerdieta

odkaz na článek

. Antibiotika [online]. ToMěZajímá.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 66 lidí.




sdílejte článek

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova