Oteklá tvář bez bolesti zubu
Otok tváře může být relativně neškodným příznakem nebo naopak příznakem vážného onemocnění.
Otoky pod očima: bývají způsobeny sníženou funkcí ledvin, kdy se ledviny nemohou vyrovnat s nadbytkem vody.
Dlouhotrvající otok: je pravděpodobně způsoben zánětlivým onemocněním, jako je zánět vedlejších nosních dutin, při kterém zánět postihuje dutiny.
Alergický otok: jestliže je otok doprovázen kožní vyrážkou a problémy s dýcháním, je téměř jisté, že se jedná o alergickou reakci. V takových případech otok trvá jen několik hodin nebo minut. Tyto otoky jsou nejvíce nebezpečné, protože mohou vést k závažným, život ohrožujícím stavům. Alergická reakce může podobně způsobit zarudnutí, otok očí a krku.
Jiné příčiny otoků obličeje jsou:
- konzumace alkoholických nápojů;
- přebytek soli v potravě;
- nedostatek vitamínů;
- únava;
- nespavost nebo deficit spánku;
- špatná výživa;
- přejídání – převážně v noci.
Všechny z výše uvedených důvodů mohou způsobit nejen otok tváře, ale i jiných částí těla. V dopoledních hodinách se nejčastěji vyskytují ranní otoky pod očima, protože je v těchto oblastech kůže velmi citlivá a jemná.
Mezi hlavní příčiny retence (zadržování) tekutin patří:
- přesolování – sůl váže vodu, drží ji v mezibuněčných prostorách, a nadto zpomaluje oběh;
- pití velkého množství tekutin před spaním;
- únava, neustálý nedostatek spánku, stres;
- nízká poloha hlavy při spánku;
- teplé počasí;
- intenzivní trénink – k edému dochází po deficitu tekutin;
- použití kosmetiky a následná alergická reakce;
- nedostatek kyslíku v místnosti;
- zhoršení metabolických procesů;
- zácpa – jako výsledek intoxikace celého organismu s následným otokem obličeje;
- konec menstruačního cyklu – zvýšené hladiny estrogenů ve dnech před menstruací způsobují zadržování tekutin;
- těhotenství – zejména ve třetím trimestru – tento jev je normální a je způsoben akumulací solí a vody;
- porušení lymfatických a žilních cest – v tomto případě má kůže žlutý, modrý či fialový odstín.
- alergie – bývá doprovázena dušností;
- renální patologie – akutní zánět ledvin vede k neočekávanému zvýšení teploty a k edému, objevuje se otok obličeje a nápadný otok očních víček, která začnou viset přes oči;
- příušnice – může dojít k otoku tváře v důsledku onemocnění;
- onemocnění štítné žlázy – snížení její funkce spouští zpomalení metabolismu, zadržování tekutin, otok tváře;
- hnisavý zánět zubu nebo dásně – objevuje se oteklá tvář zevnitř nebo oteklá vnitřní strana tváře právě od zubu
- onemocnění srdce a problémy s cévami, revmatické léze myokardu, vrozené srdeční vady;
- těžká anémie;
- nevyvážená strava, nedostatek bílkovin;
- zánět nebo ucpání slinné žlázy.
- infekce vedlejších nosních dutin či mandlí;
- ochrnutí – výsledkem je zhoršený proces odtoku žilní krve a lymfy z paralytického postižení;
- trombóza kavernózního sinu – velmi vzácné onemocnění, které začíná otokem jedné poloviny obličeje, průběh onemocnění je však bilaterální;
- peritonzilyární absces – patří mezi komplikace angíny;
- jednostranná lymfostáza.
Jak zmírnit otok
Na zmírnění otoku je dobré použít obklad. Hlavním důvodem používání ledových obkladů je zmírnit reakci poškozené tkáně. Pro používání ledových obkladů platí dvě důležité zásady:
- Nikdy nepoužívejte ledové obklady přímo na holou kůži, ale vždy led zabalte do ručníku nebo jiné vhodné tkaniny. Teplota domácího ledu je totiž mnohem nižší, než jsou například běžné zimní teploty, a tak hrozí v případě dlouhodobého působení ledu na holou kůži omrzliny.
- Ledový obklad je důležité začít používat co nejdříve, aby se v maximální míře uplatnil jeho příznivý účinek na zmírnění otoku a bolesti.
- zmírnění krvácení do tkání – led způsobuje vazokonstrikci, to je smrštění cév, což přispívá k zastavení krvácení;
- zmírnění otoku tkání a zmírnění případné následné zánětlivé reakce;
- zmírnění bolestí svalů a snížení rizika vzniku křečí;
- celkové zmírnění bolesti díky „znecitlivění“ postiženého místa a zmírnění otoku;
- působením ledu postižená tkáň nezatuhne, protože led snižuje uvolňování tekutiny do mezibuněčných (intersticiálních) prostor, ke kterému při poranění nebo zánětu dochází. Pokud by se tekutina ve větší míře dostala do mezibuněčných prostor, vznikly by otoky, které způsobí ztvrdnutí tkáně a stlačení cév, což vede k nedostatečnému zásobení poškozené tkáně kyslíkem a k prodloužení doby hojení.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Heal