Vytržený zub - jak hojit ránu

Zuby

Zveřejněno dne 24.6.2017


Před vznikem akutní bolesti vás ve většině případů mohou ochránit pravidelné půlroční preventivní prohlídky. K zubnímu lékaři byste se měli objednat ihned, jakmile se objeví první mírné bolesti, to znamená nečekat, že bolest ustane sama – to se skutečně většinou nestává. Bolest je již varovným signálem, který může vést až k extrakci zubu.

Hojení dásně po vytržení zubu

Pokud jdete na extrakci zubu kvůli parodontóze, tak se extrakce zubu volí jako poslední možnost, kdy již nejde zub jinak zachránit a drží v kosti jen pár vazy. Před vlastním výkonem se podává anestezie, takže to rozhodně nebude bolet. Výkon by neměl trvat déle než dvacet minut, to však záleží na šikovnosti lékaře a možném krvácení, které se pak staví tampony. Poté vám zubař podá všeobecné informace o tom, jak se po zákroku chovat, co dělat a nedělat a doporučí i léky na bolest. Dle zkušeností zabírá Ibalgin a Apo-Ibuprofen. Bolesti se nebojte, maximálně ucítíte tlak, který se v případě parodontózy bude rovnat zhruba tlaku při žvýkání tužší stravy.

Vytažení zubu, odborně extrakce, je obecně nejčastější stomatochirurgický výkon. Provádí se zpravidla v místním znecitlivění a ambulantně. Hospitalizace je nutná většinou pouze u závažně nemocných například těžkým srdečním onemocněním nebo u pacientů užívajících léky na ředění krve. Pokud vás čeká extrakce zubu, je dobré se před návštěvou ordinace dostatečně najíst a vzít si všechny léky, které trvale užíváte.

Před samotným výkonem by se vás lékař měl dotázat na váš zdravotní stav, zejména jaké léky berete, netrpíte-li alergiemi, zda se neléčíte se srdcem, nemáte vysoký krevní tlak, cukrovku a další nemoci. Dále se stomatolog bude zajímat, jestli netrpíte poruchou krevní srážlivosti. Lékaři byste měli sdělit eventuálně i komplikace, které nastaly při předchozích ošetřeních (mdloba, krvácení po výkonu).

Poté lékař aplikuje místní anestezii. Před samotnou injekcí lze místo vpichu ještě znecitlivět povrchovým anestetikem. Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, občas i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, to znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem. U extrakcí v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týden zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.

Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se zvýší účinek samotné anestezující látky. Po jejich odbourání dochází naopak k vasodilataci, tedy roztažení cév, což může vyvolat i poměrně významné krvácení. To nejlépe zastavíte tak, že použijete čistý přežehlený plátěný kapesník, který stisknete v místě extrakční rány asi na 20–30 minut. Pokud ani pak nedojde k zástavě krvácení, bude nutno kontaktovat zubního lékaře.

Hojení rány probíhá tak, že se nejprve po vytržení zubu vytvoří krevní sraženina, která je následně z okolní kosti nahrazena „hojivou tkání“ (granulační tkáň). Ta se změní na vazivo, které se posléze promění v kost. Ze strany sliznice dochází k přerůstání epitelu přes granulace a vazivo. Poruchy hojení mohou nastat zejména v případě, kdy dojde k rozpadu krevní sraženiny, lůžko poté zůstává prázdné, může se infikovat bakteriemi z dutiny ústní a dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. To je někdy provázeno poměrně silnými bolestmi. Lékaři tento problém nazývají „suché lůžko“. Onemocnění se léčí opakovanými výplachy rány a vkládáním různých tamponád a drénů.


Jak dlouho bolí rána po vytržení zubu

Bolest po extrakci je většinou zvládnutelná běžnými analgetiky, o konkrétním léku je vždy dobré domluvit se s ošetřujícím lékařem. Bolesti mohou trvat několik dnů, zhruba od třetího dne by však měly začít ustupovat. Pokud se naopak zvyšují, objeví-li se otok, nebo dokonce teplota, bude nutné další odborné ošetření.

Co dělat po vytržení zubu moudrosti

Extrakce osmiček je častá. Důvodem pro extrakci je například to, že osmička má často vliv na sedmičku (může na ni tlačit), neumožňuje pořádné čištění (zvýšená kazivost), způsobuje zánětlivé problémy a podobně. Osmičky, také nazývané třetí stoličky, mají často špatný sklon v čelisti, nezřídka zůstávají prořezané jen částečně (semiretence) nebo se neprořežou vůbec (retence).

Většinou plánovaný zákrok je prováděn – stejně jako extrakce jiných zubů – s využitím lokální anestezie (injekce, opíchnutí zubu) – u horních zubů se opichují jednotlivé zuby, u dolních se dělá anestezie svodná, tedy znecitlivění oblasti určité nervové větve. Pokud je přítomen zánět, anestezie zabírá jen částečně (na osmdesát devadesát procent) a pacienta zákrok bolí. Další postup se pak volí dle toho, zda jde o extrakci prostou (jednoduchou) nebo složitou. Po složité extrakci osmiček (na rozdíl od jiných zubů) se rána šije, stehy se odstraňují zhruba za 5–7 dnů. Při nekomplikovaném průběhu je pacient bez obtíží zhruba do týdne po zákroku. Na bolest po extrakci zubu moudrosti se používají dostupná volně prodejná analgetika.

Pravidla pro období po extrakci jsou poměrně jednoduchá:

  • Nevyplachovat – vyplachováním by mohlo dojít k odstranění krevní sraženiny, tak by se obnažila kost a vznikl by zánět (krevní sraženina je vlastně zátka, která brání usazování jídla v dásni, časem se mění v kost).
  • V prvních hodinách po extrakci nejíst a několik dnů nekouřit.
  • Vyhnout se horkým nápojům (mohou zhoršit otok a podporovat krvácení z rány), nejlépe i alkoholu.
  • Tlumit bolest silnějšími analgetiky. První analgetika je dobré užít, ještě když působí lokální anestezie.
  • Vhodné je přikládat chladivé (ne ledové) obklady.
  • Pokud by se objevila zvýšená bolestivost, horečka, otok či jiný problém, je nutné navštívit zubního lékaře.

Při komplikovaných extrakcích osmiček se výkon provádí v celkové anestezii, musí k tomu však být závažná indikace – buď když se trhají všechny čtyři osmičky na žádost pacienta, nebo když jsou třeba jen dvě, ale jsou anatomicky v hodně rizikových strukturách (například hluboce zanořené dolní osmičky). Zákrok v celkové anestezii se provádí na specializovaných pracovištích.


Co znamená suché lůžko

Alveolitis neboli suché lůžko patří k nejčastějším komplikacím po extrakci dolních zubů moudrosti. Klinicky je tato komplikace charakterizována zejména bolestí obtížně tlumitelnou analgetiky, a to nejen v místě extrakční rány, ale i v oblasti celé dolní čelisti, ucha, bývá přítomen foetor ex ore – zápach z úst. S výraznou bolestí je pochopitelně spojena omezená aktivita pacienta a tím i ekonomické hledisko – pacient je nucen opakovaně vyhledávat lékaře, mnohdy vyžaduje pracovní neschopnost. Začátek potíží je obvykle udáván 1. až 3. den po extrakci.

Zvýšené riziko vzniku alveolární ostitidy nastává, pokud je přítomna perikoronitida, periapikální infekce, periodontitida, gingivitida, malhygiena (špatné čištění zubů). Dalšími etiologickými faktory vzniku jsou zejména: kouření, užívání orální antikoncepce, menses, anestetika (pro účinek vasokonstrikční složky), traumatická protrahovaná extrakce, nepřiměřená pooperační irigace extrakční rány.


Suché lůžko - léčba

Léčba spočívá v irigaci a exkochleaci extrakční rány, které mají zajistit odstranění nekrotických částí lůžka, okrvavění rány a vyvolání opětovného hojení. Vzhledem k bolestivosti zákroku je vhodné provést jej v lokální anestezii. Možné je užití intraalveolárního léčebného prostředku po exkochleaci a výplachu lůžka.

Této komplikaci se dá předejít preventivním podáním antibiotik. Profylaktické podání antibiotik má však svá pravidla. Zahajuje se vždy před výkonem tak, aby bylo antibiotikum přítomno systémově v maximální koncentraci v době chirurgického výkonu. Preferuje se jednorázové podání.

Upřednostňují se antibiotika baktericidní, eventuálně bakteriostatická, která jsou schopna v daném množství dosáhnout baktericidních účinků, dobře pronikajících do kosti. Ideální forma podání je parenterální, zejména intravenózní. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestí břicha a dále hematologické či nefrologické komplikace. V případě antibiotik nelze přesně vymezit indikace, nicméně profylaktické podání antibiotik je vhodné u impaktovaných zubů moudrosti, kde se předpokládá protrahovaný komplikovaný zákrok vyžadující rozsáhlou preparaci kosti.

Lokálně podávané léčebné prostředky mají dvě formy:

  • antiseptické výplachy dutiny ústní;
  • intraalveolárně podávané prostředky.

Antiseptické výplachy: K antiseptickým výplachům se využívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Jeho účinek spočívá ve vazbě na fosfátové skupiny fosfolipidů buněčné membrány, čímž narušuje její permeabilitu. Při vyšších koncentracích pak působí přímé narušení buněčné stěny, dochází k prostupu chlorhexidinu do nitra buňky s následnou koagulací buněčných bílkovin. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Chlorhexidin se užívá ve formě roztoků (v koncentraci 0,2 a 0,12 %) a gelu (v koncentraci 1 a 0,5 %), nově i ve formě tablet a spreje.

Výhodou chlorhexidinu je jeho vazba na povrchové struktury epiteliálních buněk ústní sliznice. Po výplachu zůstává vázáno asi 30 %. Toto množství se postupně uvolňuje do slin a prodlužuje se tak jeho působení. Nejčastěji doporučené užití chlorhexidinu je ve formě výplachů dutiny ústní, a to bezprostředně před výkonem. Pacient na 30–60 vteřin ponechá v ústech volně antiseptický prostředek. Obdobný výplach užívá 2x denně po dobu 7 pooperačních dní. Řada studií prokazuje efekt prováděných výplachů, kdy dochází ke snížení incidence alveolitidy téměř o 50 %.

Intraalveolární profylaxe: Ta spočívá v aplikaci léčebného antiseptického a antimikrobiálního prostředku přímo do extrakční rány.

Velmi vhodnou metodou je užití chlorhexidinového gelu do extrakční rány na závěr výkonu. Gel se aplikuje pouze v jedné dávce.

Další variantou je takzvaná otevřená metoda, kdy se využívá antiseptického působení jodoformu. Otevřená metoda spočívá v ponechání volné – otevřené extrakční rány, která se vytamponuje v korunkové části jodoformovým drénem. Ten svým antiseptickým účinkem chrání vzniklé krevní koagulum s následným hojením rány. Drén se po 3–5 dnech vyměňuje vždy za kratší, přičemž je extrakční rána pouze vypláchnuta fyziologickým roztokem. Po 2 týdnech se drén odstraňuje.

Nevýhodou této metody je nutnost několika kontrol k výměně jodoformového drénu, což výrazně zasahuje do pacientova pooperačního komfortu, dále nepříjemný zápach jodoformu a pochopitelně i nemožnost užití této metody u pacientů alergických na jod.


Co dělat po vytržení zubu

Pacient by měl vědět, že první den po zákroku má jen minimálně vyplachovat ústa, následně dodržovat zvýšenou hygienu ústní dutiny. Velmi vhodné je instruovat pacienta nejen verbálně, ale také formou psané informace, kterou si může následně v klidu domova pročíst.

Komplikace po extrakci zubu

Trhání zubů je poměrně obávaný zákrok, proto existují různé možnosti tišení bolesti a uvolnění stresu. Kromě klasické anestetické injekce můžete zkusit také anestetický plyn, který vás příjemně uvolní a zbaví strachu, nebo analgosedaci, která vás utlumí tak, že zákrok téměř nebudete vnímat.

Častou komplikací je otok po vytržení zubu. Otok vymizí i bez antibiotik, pokud byla správně diagnostikována příčina. Ale může trvat i 5–7 dnů. Otok lze zmírnit chladnými obklady.

Pokud se objeví hnis a silný zápach z úst, je to špatně a je potřeba ránu odborně vyčistit.

Další komplikací po extrakci osmičky může být obnažená kost, jestliže je kost hladká, přeroste a zahojí se.

Při nekomplikované extrakci osmičky je možné najíst se zhruba za 3–4 hodiny. Konzumace alkoholu se doporučuje nejdříve po 48 hodinách. Fyzická zátěž se doporučuje nejdříve za 7–10 dní.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová

odkaz na článek

. Vytržený zub - jak hojit ránu [online]. ToMěZajímá.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 404 lidí.




sdílejte článek

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů

Extrakce jednicky,-zlomeny koren.

(Nikola 23.9.2017 14:12)

Dobry den,ve středu mi trhali koren u jednicky v pravo nahoře,dvojku mi zbrousil a prichystal na cep s korunkou,ve ctvrtek jsem prijela l zubaři s tim,ze jsme byli domluveni,na nahradu jednicky a korunky na dvojku,ale pres noc me to šíleně chytlo a bolelo a prijde mi ze me boli ta dvojka,s kterou nebyl žádný problem.Lekar mi tedy predepsal ant.Augmentin 625mg s tim ze se mi to zanitilo a nic na bolest,sehnala jsem si aulin na bolest, ale nezabira mi,uz 3 dny jsem se nevyspala v pondeli mam prijit,dnes je sobota a ja si nejsem jistá,zdali to do pondeli vydrzim,ta bolest mi vystreluje az do spodnich zubů. Prosim o radu,zdali si s tim zajet na pohotovost nebo pockat na meho lekare stomatochirurga do pondeli? Dekuji a preji hezky den


Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Odpovědět




zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
zub extrakce komplikace antibiotiky otok bolest kost výkon anestezie léky krvácení sraženina pravidla drén profylaxe výplach