Co způsobuje třes hlavy


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Poradna

Zveřejněno dne 8.4.2017


Třes hlavy nepodceňujte – pokud neznáte důvod, proč se vám hlava chvěje, pak je patrně něco špatně. Čím dřív se dozvíte, co to je, tím lépe pro vás. Například Parkinsonova choroba je zákeřná právě v tom, že má nenápadný začátek, ale léčba a průběh jsou pak velmi těžkou a vleklou záležitostí.

Co je to třes

Definice třesu (nebo latinsky tremoru) říká, že třes je rytmická (pravidelná) oscilace (pravidelný, stejný, opakující se pohyb) části těla kolem fixního bodu. Třesem bývají nejčastěji postiženy prsty, ruce, hlava nebo nohy. Dále lze třes hodnotit podle toho, zdali je třes klidový, nebo polohový – to znamená, že je třes přítomen pouze v klidu, nebo je závislý na poloze končetiny. Často se takový polohový třes vyskytuje, pokud sedíte na židli, vaše stehna slouží jako opěrná plocha pro cokoliv (knihu a podobně) a postavíte chodidlo téže nohy na špičku. Naopak klidový třes se nejčastěji vyskytuje (společně s dalšími příznaky, jako je například hypomimie – snížená mimika obličejového svalstva) u Parkinsonovy choroby. Takový třes bývá pomalý, uvádí se frekvence 4–5 kmitů za sekundu, a začíná velmi pomalu, tudíž ho lidé velmi často zprvu přehlížejí, později mu nepřikládají význam, a když už ho začnou považovat za problém, bývá choroba v pokročilém stadiu.

Samostatnou jednotku třesu tvoří takzvaný idiopatický tremor (idiopatický = není známa příčina), který je často vázán geneticky a postihuje celé generace rodin, proto se lze někdy setkat s pojmenováním idiopatický familiární tremor.

Pokud narazíte na pojem intenční tremor (třes), jedná se o takový třes, který v klidu není přítomen vůbec, ale začíná se projevovat, pokud se nemocná osoba snaží provést nějakou cílenou činnost, například dát si lžíci polévky do úst. Tento druh třesu je cílenými pohyby zesilován a sílí zároveň s přibližováním k cíli.

Takové osoby mají problém se najíst samostatně, protože velikost kmitů u úst je značná a je pro ně prakticky nemožné se strefit. Tento druh třesu je podmíněn onemocněním mozečku a může se projevit společně třes hlavy a rukou.

Dlouhodobě se může třes též vyskytovat u odvykacích stavů – u alkoholiků, toxikomanů a podobně.

Fyziologicky se třes vyskytuje jako reakce na chladné prostředí. Za jeho vznik mohou krátké rychlé stahy kosterního svalstva, které tímto způsobem vytvářejí teplo. Další možností, kdy se člověk může začít třást, je při psychickém napětí nebo velkém množství stresu, mechanismus jeho vzniku je podobný – je to rovněž obranná reakce organismu na nepříznivé podmínky. Tyto uvedené druhy třesů jsou však na rozdíl od výše uvedených třesů krátkodobé.


Dystonie

Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.

U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.

V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.

Etiologie dystonických syndromů

Primární sporadické dystonie:

  • cervikální dystonie (torticollis)
  • blefarospasmus
  • grafospasmus
  • oromandibulární dystonie
  • laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
  • progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
  • doparesponzivní dystonie (Segawa)
  • myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:
  • Wilsonova nemoc
  • Parkinsonova nemoc
  • Huntingtonova nemoc
  • progresivní supranukleární obrna
  • mnohotná systémová atrofie
  • kortikobazilární ganglionická degenerace
  • deficit pantoteinát kinázy
  • spinocerebelární ataxie
  • juvenilní parkinsonismus
  • mitochondriální poruchy
Sekundární dystonie:
  • perinatální trauma
  • poléková (dopaminergní medikace, antipsychotika, antikonvulziva)
  • encefalitida
  • kranicerebrální trauma
  • hypoxie
  • fokální léze míchy a mozku
  • periferní léze
  • úraz elektrickým proudem
  • intoxikace (methanolem, oxidem uhelnatým, manganem)
  • hypoparatyreóza
  • psychogenní

Léčba

V léčbě fokálních dystonií je lékem první volby botulotoxin. U generalizovaných a torpidních dystonických syndromů lze perorálně podle snášenlivosti vyzkoušet benzodiazepiny (klonazepam, diazepam, tetrazepam), anticholinergika (procyklidin od 3x 2,5 mg až do 60 mg denně, biperiden od 2x 1 mg až do 16 mg denně ve třech dávkách), karbamazepin a tetrabenazin (od 2x 12,5 mg až do 200 mg denně ve 3 dávkách), který není toho času v ČR registrován. Baklofen lze podávat perorálně (40–180 mg denně) i kontinálně intrathekálně. Efektní může být hluboká mozková stimulace nebo selektivní léze (rizotomie, pallidotomie, thalamotomie). U dystonií s počátkem v dětském věku, adolescenci, ale i před 45. rokem je nutno vyzkoušet odpovídavost na L-DOPA (150–500 mg alespoň měsíc) a vyloučit Wilsonovu nemoc.


Esenciální třes

Benigní familiární tremor, Minorova nemoc či esenciální tremor je poměrně časté onemocnění (výskyt asi 1%). Podle některých prací až 20 % ve věkové skupině nad 65 let. Může se vyskytnout i sporadicky, ale ve většině případů jde o geneticky vázané onemocnění s rodinným výskytem. Často se objevuje v mladších věkových skupinách, někdy i v dětském věku.

Vedle pomalu se zhoršujícího třesu rukou, který se objevuje ve statické poloze a při pohybu, bývá častý i třes hlavy nebo hlasu. Velmi zajímavé je, že onemocnění esenciálním tremorem se obvykle spojuje s dlouhověkostí a se zachovanou tělesnou i duševní svěžestí. Touto chorobou trpěl pravděpodobně i Max Švabinský, francouzský malíř Nicolas Poussin (1594–1665) a norský sochař Magnus Berg (1666–1739). Podstata choroby není objasněna, předpokládá se špatná funkce mozkových bazálních ganglií a mozečku. Esenciální třes neboli esenciální tremor je nepříjemné, i když naštěstí nikoliv nebezpečné neurologické onemocnění. Svým nositelům způsobuje řadu obtíží a jeho léčba není vždy snadná. Choroba se vyléčit nedá, dají se léčit jen příznaky.

Příčiny

Při vzniku onemocnění není přítomno jiné způsobující onemocnění a jiné příčiny vzniku obtíží nejsou moc známy. Zcela jistě existují určité genetické předpoklady a esenciální třes mívá častěji rodinný výskyt.

Projevy

Esenciální tremor je jednou z nejčastějších příčin třesu. Typicky jde o kinetický třes horních končetin, ale třást se může v podstatě celé tělo. Třes se objeví při pokusu o pohyb, v klidu má tendenci vymizet. To je důležitý rozdíl oproti klasickému parkinsonskému třesu, který je nejvýraznější v klidu a mizí při pohybech, například při uchopení předmětu. Další dosti typickou charakteristikou esenciálního třesu je jeho zhoršení při stresu a naopak vymizení po napití se alkoholu. To ovšem není až tak dobrá věc, protože si toho většina postižených všimne a je mezi nimi vyšší riziko alkoholismu. Tíže obtíží je individuální a zvláště těžké formy mohou těžce narušit pacientovo zaměstnání i běžné denní činnosti.

Typické znaky:

  • nepřítomnost jakýchkoliv dalších neurologických příznaků
  • zmírnění potíží po požití alkoholu – pomocná diagnóza
  • zvýrazňuje se při emocích a léky na Parkinsonovu chorobu neúčinkují

Diagnostika

Diagnózu určuje většinou neurolog na základě znalostí pacientových obtíží, fyzikálního vyšetření a vyloučení jiných příčin třesu. Neexistuje nicméně žádné vyšetření, které by esenciální třes objektivně potvrdilo.

Léčba

Léčba je problematická a efekt je individuální. Řadě pacientů pomáhají některé léky ze skupiny beta-blokátorů, i když je mechanismus účinku v tomto případě nejasný. Kromě beta-blokátorů mohou mít efekt benzodiazepiny nebo některá antiepileptika. Terapie je pouze symptomatická, léky se nasazují teprve ve chvíli, kdy příznaky obtěžují – léky první volby jsou: primidon a betablokátory (metipranol), menší efekt lze očekávat od benzodiazepinů (clonazepam, alprazolam) či gabapentinu. V případě výrazného třesu a nedostatečné účinnosti léků je namístě zvážit neurochirurgický výkon.


Třes hlavy v klidu

Třes hlavy v klidu může způsobit přílišná únava, jindy stres nebo přemíra alkoholu, případně zdravotní komplikace. V závislosti na celkovém stavu se třes hlavy dělí na benigní a patologický. V případě benigního třesu hlavy dochází k potížím během klidu, nebo naopak tehdy, kdy je jedinec vystaven stresu nebo při aktivitě. Patologický třes se projevuje během „normálního“ života člověka a vyžaduje zvláštní pozornost a léčbu.

Příčiny

Nejčastěji se benigní třes projevuje jako symptom některých nemocí a patologických stavů, jako je roztroušená skleróza, sekundární poranění mozku, onemocnění dýchacích cest, ledvin a jater, otravy tělo těžkých kovů, Wilsonova choroba, hypertyreóza, alkoholismus nebo zneužívání návykových látek.

Co s tím dělat

Cílem je stanovení správné diagnózy. Pokud není zjevná příčina, přistupuje se k alternativní léčbě. Využívají se uvolňovací techniky jógy. Návštěva psychologa může být také doplňkem léčby. Tento typ třesu je často důsledkem komplexu méněcennosti a nejistoty člověka.


Třes hlavy a nervozita

Třes hlavy se může objevit i při stresu. Stres je reakce organismu na mimořádně zátěžové situace. Takováto reakce tělo ale značně vysiluje. Proto jakmile stresový faktor pomine, musí člověk odpočívat, aby nabral zpět své síly. Situace, se kterými dnešní člověk přichází do styku (například v zaměstnání, ve škole a podobně), jsou dlouhodobějšího charakteru. Pokud tělo setrvává delší dobu ve vybuzeném stavu, může to mít značný negativní efekt na zdraví. Ke stresu se také často přidružují další negativní faktory jako kouření, alkohol a nezdravá strava. Prvotní problémy, jako je například třes hlavy při stresu, mohou přerůst až v srdeční ischémii, která v nejhorším případě končí infarktem myokardu.

Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů a další.

Autor: © svevi
Foto:
© Advisor

odkaz na článek

. Co způsobuje třes hlavy [online]. ToMěZajímá.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 69 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
třes hlava dystonie tremor klid syndrom léčba botulotoxin stres relaxace znaky nemoci