Vše o pokožce

Kůže

Kůže je nejrozsáhlejším orgánem na lidském těle. Latinský název tohoto orgánu je cutis, derma. Kůže má u některých zvířat podobu kožichu. Úkolem kůže je oddělovat vnitřní prostředí těla od vnějšího prostředí. Většina savců (včetně lidí) je pokryta ochlupením (zvířata srstí). U dospělého člověka plocha kůže dosahuje 1,6 až 1,8 m², její hmotnost se pohybuje kolem 7 % z celkové hmotnosti jedince. Nejvíce kůže na lidském těle je na dolních končetinách (36 %), na trupu (30 %), horních končetinách (23 %) a nejméně kůže je na hlavě a krku (11 %). Přestože kůže některých lidí působí, že je silná zhruba jako papír, tak její tloušťka se pohybuje od 0,4 mm do 4 mm. Kůže je nejsilnější na zádech, naopak nejslabší je na očních víčkách, na části hlavy, kde rostou vlasy a u mužů na penisu.

Také se můžete podívat na článek Vodnaté puchýřky na nohou: kdy jsou neškodné a kdy varují. Vodnaté puchýřky na nohou mají mnoho příčin. Vysvětlíme, kdy jde o banální reakci, kdy o ekzém či alergii a kdy je nutné vyhledat lékaře.

Funkce kůže

Lidská kůže má mnoho funkcí, některé z nich jsou zjevné, jiné ne. Základní funkce je ochranná, chrání tělo před škodlivými látkami, mikroorganismy i před UV zářením. Kůže má zároveň i smyslovou funkci, neboť v kůži jsou milióny nervových zakončení, která člověku pomáhají vnímat a reagovat na různé podněty, jako je třeba teplo, chlad, tlak i různá poranění. Současně úkolem kůže je pomáhat regulovat teplotu těla pomocí kožních cév a potních žláz. Pokud se člověk nachází v teplém prostředí, tak se kožní cévy rozšiřují, a tak se jimi zvyšuje průtok krve, a tím se zrychluje výdej tepla. To je dáno tím, že mnoho tepla se spotřebuje k odpaření potu. Zároveň ale kůže zabraňuje nechtěnému odpařování tekutin z těla. Další neméně podstatnou funkcí je skladovací, neboť se v podkožním vazivu ukládá tuk, který má zároveň funkci mechanickou a izolační. Prostřednictvím kůže jsou z těla vylučovány chemické látky, což způsobuje vylučovací funkce kůže. K vylučování dochází mazovými a potními žlázami, jejich sekrety zároveň přispívají k ochraně kůže. Pot také omezuje růst mikroorganismů, má slabé dezinfekční účinky a podílí se na regulaci tělesné teploty. Kůže nejen látky vylučuje, ale může je i přijímat, díky své resorpční funkci, které umožňuje dostat do těla látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech/tucích tak, že se do těla vetřou (masti). Zároveň se přes kůži mohou dostat do těla i dýchací plyny. Je třeba si uvědomit, že zdravá kůže absorbuje jen malé množství látek na rozdíl od kůže poškozené, která má svoji absorbační schopnost vyšší, a tím může vést k rozvoji infekcí.

Poslední funkcí je funkce estetická a komunikační, u mnoha jedinců může změna barvy kůže (například červenání) prozradit jejich psychické rozpoložení.

Popřípadě nabízíme ještě článek Jak vypadá nachová barva, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Vrstvy kůže

Lidská kůže se skládá ze tří částí: z pokožky, škáry a podkožního vaziva.

Pokožku (latinsky epidermis) tvoří vrstvy buněk dlaždicového epitelu. Buňky ve spodních vrstvách se neustále dělí a vytlačují starší buňky blíže k povrchu. Buňky v horních vrstvách se  tak postupně vzdalují od zdroje krve a živin, degenerují, naplňují se keratinem, rohovatí a postupně odumírají a odlupují se. Díky tomuto neustálému procesu se celá pokožka obmění zhruba za tři týdny. Člověku se za celý život odloupe asi 18 – 22 kg mrtvých buněk kůže. Pigmentové barvivo a melanin (chrání před ÚV zářením) jsou obsaženy ve spodních vrstvách.

Škára (latinsky dermis) je druhou vrstvou kůže, jedná se o pevnou a pružnou vazivovou vrstvu kůže, kterou tvoří síť kolagenových a elastických vláken. Na hranici škáry s pokožkou se nachází škárové papily, ve kterých jsou nervová zakončení a kapilární sítě. Právě papily tvoří otisky prstů. Čím je člověk starší, tím se pomalu ztrácí pružnost škáry, protože se kůže uvolňuje a skládá se do záhybů a vrásek. Škára také obsahuje nervová tělíska, která jsou receptory dotyku (Meissnerova), chladu (Krauseova), tepla (Ruffiniho). Kromě tělísek jsou tam i kožní a mazové žlázy a vlasové cibulky.

Třetí část podkožní vazivo (latinsky hypodermis) se nachází pod škárou. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a rozpouštějí vitamíny A, D, E a K. Nachází se zde také tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu (Vater-Paciniho). Podkožní vazivo izoluje a chrání svaly a nervy, také tato podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost těla.

Za zmínku stojí také článek Vodnaté puchýřky na těle.

Kožní deriváty

Za kožní deriváty se považují kožní orgány jako vlasy, chlupy, kožní žlázy a nehty.

Vlasy a chlupy vyrůstají z vlasových (chlupových) váčků, které obsahují vlasovou (chlupovou) cibulku, z níž vlas (chlup) vyrůstá. Tento vlas (chlup) se skládá z dřeně, kůry a kutikuly. Každý vlas (chlup) má malý sval, který zareaguje na chlad a psychické podráždění tím, že vztyčí volnou část vlasu (chlupu).

Nehty jsou tvrdým zakončením prstu a slouží k ochraně a přenosu tlaku na prsty s okolím. Nehet je tvořen nehtovou ploténkou, kterou představují zrohovatělé buňky ze tří vrstev: dorzální nehet (keratin), kořen nehtu a nehtové lůžko.

Mezi kožní žlázy patří žlázy potní, mazové, apokrinní a mléčné. Potní žlázy nejsou v kůži rozmístěné rovnoměrně, nejvíce jich je v podpaží, na čele, na dlaních a ploskách nohou. Pot tvoří voda, NaCl a rozpuštěné organické látky. Množství potu, který je vylučován, ovlivňuje teplota prostředí a tělesná námaha. Objem vylučovaného potu se pohybuje od 0,5 litru do 10 litrů (při velké námaze i více) za den. Mazové žlázy se nachází tam, kde jsou vlasy a chlupy, takže se nevyskytují na dlaních a na ploskách nohou. Kožní maz dělá pokožku vláčnou, vlasy a chlupy chrání před vysycháním a lámáním. Apokrinní žlázy neboli žlázy sexuální (pachové) se nachází v podpaží, v okolí konečníku a pohlavních orgánů, jejich produktem jsou specificky zapáchající výměšky. Mléčná žláza je největší žlázou v těle, tvoří ji žlázové laloky obklopené tukovým vazivem, z lalůčků vycházejí mlékovody a ty se sbíhají na prsní bradavce.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Petrolejová barva, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Barva kůže

Barvu kůže ovlivňují barviva: melanin, karoten a hemoglobin. Melanin má červenohnědou až černou barvu. Pokud má tedy člověk tmavší kůži je to způsobeno tím, že má více melaninu. Karoten je oranžové barvivo a hemoglobin má růžový nádech.

Článek Kožní Karlovo náměstí by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Choroby kůže

Nejčastější chorobou kůže je akné, jedná se o ucpání mazových žláz mazem z infikovaných mazových žláz, což způsobuje zánětlivé vřídky na povrchu kůže. Další choroba člověka viditelně odlišuje od ostatních, jedná se o albinismus, což je dědičná vada, kdy člověk nemá dostatek melaninu, takže jeho kůže a vlasy jsou velmi světlé. I s další chorobou se setkala většina lidí, jedná se o bradavice, což jsou nezhoubné výrůstky na kůži. Člověka může omezovat i dermatitida, neboli zánět kůže často způsobený alergií. Kůže může trpět i na ekzémy, tedy záněty kůže provázené svěděním a puchýři. Alergie na potraviny může způsobit kopřivku, tedy svědící zanícené skvrny. Mezi kožní onemocnění patří i lupénka, jedná se o nemoc, při které se zanítí kůže a potáhne se stříbrnými šupinkami. Některé lidi může trápit i mateřské znaménko, což je pigmentová skvrna na kůži různých velikostí. Kůži může zasáhnout i přehřátí, které se projeví červenými skvrnami a pocením. Kůže je velmi citlivá na spálení sluncem, navíc při častém slunění se zvyšuje riziko rakoviny kůže (melanom). V neposlední řadě lidi s tmavší kůží může zasáhnout vitiligo, což je ztráta barvy kůže.

Nebo si můžete přečíst článek Léky na odvodnění na předpis, který úzce souvisí s tímto článkem.

Kůže jako produkt (surovina)

Pokud se mluví o zpracovávání kůže, myslí se tím kůže zvířecí (jen některé přírodní národy výjimečně zpracovávají kůži lidskou), využívá se na výrobu oděvů, obuvi, doplňků, hudebních nástrojů a nejrůznějších artefaktů,

Autor: © Mgr. Jitka Musilová
Foto: © Minghong